|
|
Divinace jako vyprávěcí prostředek narativních pramenů pozdní antiky
Černý, Martin ; Vopřada, David (oponent)
Tato rigorózní práce se zaměřuje na interpretaci narativu divinace ve vybraných pozdně antických pramenech. Cílem této historické sondy je zpřesnit interpretaci římskokřesťanských vztahů za využití metodologie historické vědy a historické sociologie. Výsledky výzkumu prokazují složitost těchto vztahů, především v rovině intertextových strategiích a významu děl v náboženské polemice pozdní antiky. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Latin West mirrored by the Byzantine historiography (6th-8th centuries)
Bakyta, Ján ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Picková, Dana (oponent) ; Bednaříková, Jarmila (oponent)
Základním cílem dizertace je zjistit, jestli východní Římané (Byzantinci) šestého až osmého století měli zájem o latinský západ a ríšskou vládu nad ním. V první části práce jsou identifikovány a zhodnoceny rozmanité diskurzy o počátcích Iustinianovy conquisty, resp. reconquisty Afriky a Itálie, artikulované v dobových pramenech; jediný z nich, který nelze usvědčit nebo důvodně podezírat z toho, že byl artikulovaný oficiálně, je diskurz jistého pramene Pseudo-Zacharia Scholastika, jenž činí zodpovědnými za války s Vandaly a Ostrogóty africké a možná také italské exulanty, kteří si stěžovali na císařském dvoře na místní vládce. Po dalších přípravných studiích (např. o tzv. problematice Theodorichovy ústavní pozice) je učiněn závěr, že císař Iustinianos neměl zájem o ideologicky motivovanou obnovu říše, nýbrž vedl západní války kvůli svým kontaktům se západními aristokraty. Ve druhé části dizertace je zkoumána prezentace Iustinianových západních vojen a západních událostí nebo reálií v dílech byzantských historiků od Marcellina Comita a Prokopia po Theofylakta Simokatta (šesté až rané sedmé století) a je podniknut pokus zjistit jejich postoj k této problematice. Jako vhodný obecný závěr se jeví to, že dějepisci, a to ani Prokopios nebo Agathias, ideu ovládání západu nekritizovali, avšak prezentovali...
|
|
|
Antropologie Synesiova spisu O snech
Horáček, Filip ; Benyovszky, Ladislav (vedoucí práce) ; Karfíková, Lenka (oponent) ; Nejeschleba, Tomáš (oponent)
v češtině (F. Horáček: Antropologie Synesiova spisu O snech) 30. 8. 2017 Synesiův spis O snech (počátek 5. stol. n.l.) obsahuje novoplatónské rozpracování koncepce tzv. pneumatu (zvaného též "vozidlo", "světelné tělo" aj.), mj. "zpřítomňujícího" nehmotnou platónskou duši ve hmotném světě. Ve srovnání s prostorem věnovaným této koncepci jinými novoplatoniky je spisek relativně soustředěný a podrobný, takže skýtá poměrně dobrý obraz pneumatu, jakkoli je kvůli svému určení zasvěceným novoplatonikům místy nejasný. Práce se pokouší z textu O snech vypreparovat jeho možné implikace, a to na pozadí jiných novoplatónských pojetí. S těmi není Synesiova představa vždy identická a někdy není zřejmé ani to, zda některé rysy pneumatu jsou identické se svými předobrazy u starších či mladších myslitelů, zda jsou jen podobné, anebo odlišné. Vedle kontextualizace spisku s ohledem k pozdní antice a vedle řady dílčích otázek se řeší zejména otázka fyzického trvání pneumatu napříč reinkarnacemi, po jejich ukončení a před jejich započetím, dále otázka rozhraní materiálnosti a nemateriálnosti pneumatu, včetně problému jeho "složení", či poměr intelektu (nús), duše, pneumatu a těla.
|
|
|
Žena v dobách pozdní antiky a raného křesťanství. Panna, manželka, vdova
Bendová, Linda ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Sládková, Kateřina (oponent)
Cílem této bakalářské práce je ukázat na základě rozboru vybraných traktátů církevních otců západokřesťanského okruhu, jakým způsobem byla vnímaná žena v období raného křesťanství. Je přitom příznačné, že vzhledem k dochovaným pramenům nemáme šanci nahlédnout do pohledů samotných žen. Krátce je charakterizováno rovněž postavení ženy římské a židovské, ze kterého postavení křesťanských žen do značné míry vyplývá. Pracovala jsem se spisy církevních otců v českých nebo anglických překladech, částečně i s latinskými originály (Jeroným, Tertulián, Augustin, Ambrož), jejichž analýzu řadím chronologicky. Práci dělím na tři hlavní kapitoly nazvané "Panna", "Manželka" a "Vdova", přičemž zkoumám pohled církevních otců na danou fázi života ženy. Opírají se nejčastěji o postoje apoštola Pavla zachycené v novozákonních listech, ale pracují pochopitelně i s jinými částmi Nového a Starého zákona. Došla jsem k závěru, že názory těchto mužských autorů se v některých ohledech často rozcházejí, ale všichni se shodují v tom, že ideálním stavem pro ženu je panenství, nebo život v sexuální zdrženlivosti. KLÍČOVÁ SLOVA Žena; rané křesťanství; církevní otcové; panna; manželka; vdova; Ambrož; Augustin; Cyprián; Jeroným; Tertulián; Nový zákon; apoštol Pavel
|
|
|
Antropologie Synesiova spisu O snech
Horáček, Filip ; Benyovszky, Ladislav (vedoucí práce) ; Karfíková, Lenka (oponent) ; Nejeschleba, Tomáš (oponent)
v češtině (F. Horáček: Antropologie Synesiova spisu O snech) 30. 8. 2017 Synesiův spis O snech (počátek 5. stol. n.l.) obsahuje novoplatónské rozpracování koncepce tzv. pneumatu (zvaného též "vozidlo", "světelné tělo" aj.), mj. "zpřítomňujícího" nehmotnou platónskou duši ve hmotném světě. Ve srovnání s prostorem věnovaným této koncepci jinými novoplatoniky je spisek relativně soustředěný a podrobný, takže skýtá poměrně dobrý obraz pneumatu, jakkoli je kvůli svému určení zasvěceným novoplatonikům místy nejasný. Práce se pokouší z textu O snech vypreparovat jeho možné implikace, a to na pozadí jiných novoplatónských pojetí. S těmi není Synesiova představa vždy identická a někdy není zřejmé ani to, zda některé rysy pneumatu jsou identické se svými předobrazy u starších či mladších myslitelů, zda jsou jen podobné, anebo odlišné. Vedle kontextualizace spisku s ohledem k pozdní antice a vedle řady dílčích otázek se řeší zejména otázka fyzického trvání pneumatu napříč reinkarnacemi, po jejich ukončení a před jejich započetím, dále otázka rozhraní materiálnosti a nemateriálnosti pneumatu, včetně problému jeho "složení", či poměr intelektu (nús), duše, pneumatu a těla.
|
|
|
Význam severního Černomoří pro Byzantskou říši v 6. až 10. století. Hospodářský a vojenský význam města Chersonesos.
Čechová, Martina ; Vavřínek, Vladimír (vedoucí práce) ; Shepard, Jonathan (oponent) ; Štefanovičová, Tatjana (oponent)
Hlavním tématem disertační práce je město Cherson Pontský. Město je archeologicky zkoumáno již více než 180 let, a to zejména ruskými a ukrajinskými badateli, kvůli politické situaci nedávných let byla oblast jiným badatelům nepřístupná. Většina publikací byla tedy vydávána v ruštině a nebyly příliš rozšířené mezi západními badateli. První dvě kapitoly disertace jsou věnovány pramenům a dějinám bádání. Hlavní část práce je členěna chronologicky do tří velkých celků: (kapitola 3) od konce doby římské do období raného středověku (6.-pol. 7. stol.), (kapitola 4) temné období (pol. 7.-pol. 9. stol.), (kapitola 5) nové období prosperity (pol. 9.stol.-konec 10. stol.). Třetí kapitola je věnována době, kdy pomalu končilo období antiky a vývoj směřoval k době raného středověku, v tomto případě k období raně byzantskému. Pozornost je věnována rybolovu a zpracování ryb, tyto činnosti zde byly provozovány ve velkém měřítku i v byzantské době. Dále jsou popsány počátky křesťanství v Chersonu a stavební aktivity, jejichž výsledkem byla přeměna města z antického ve středověké. Důraz je kladen i na popsání vztahů se severními sousedy. Čtvrtá kapitola se zabývá obdobím tzv. temného věku, tj. době od poloviny 7. do poloviny 9. století. Po polovině 7. století se v oblasti Středomoří objevily arabské kmeny, s jejichž...
|
|
|
Korunovační obřad byzantských císařů v pozdně antickém a raně středověkém období
Havlík, Tomáš ; Picková, Dana (vedoucí práce) ; Suchánek, Drahomír (oponent)
- 5 - Abstrakt: Diplomová práce "Korunovační obřad byzantských císařů v pozdně antickém a raně středověkém období" se zabývá postupnými proměnami obřadů spojených s nástupem císaře na trůn. Za pomoci narativních, právních, uměleckých a numismatických pramenů se pokouší zjistit, jaké byly základní složky korunovačního obřadu, zda se v průběhu doby měnila jejich důležitost a zda se během zkoumaného období objevovaly zcela nové prvky, které dále legitimizovaly nástup císařů na trůn. Práce rovněž věnuje pozornost císařským insigniím, které se používaly jak během korunovace, tak při dalších dvorských obřadech.
|
|
|
Latin West mirrored by the Byzantine historiography (6th-8th centuries)
Bakyta, Ján ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Picková, Dana (oponent) ; Bednaříková, Jarmila (oponent)
Základním cílem dizertace je zjistit, jestli východní Římané (Byzantinci) šestého až osmého století měli zájem o latinský západ a ríšskou vládu nad ním. V první části práce jsou identifikovány a zhodnoceny rozmanité diskurzy o počátcích Iustinianovy conquisty, resp. reconquisty Afriky a Itálie, artikulované v dobových pramenech; jediný z nich, který nelze usvědčit nebo důvodně podezírat z toho, že byl artikulovaný oficiálně, je diskurz jistého pramene Pseudo-Zacharia Scholastika, jenž činí zodpovědnými za války s Vandaly a Ostrogóty africké a možná také italské exulanty, kteří si stěžovali na císařském dvoře na místní vládce. Po dalších přípravných studiích (např. o tzv. problematice Theodorichovy ústavní pozice) je učiněn závěr, že císař Iustinianos neměl zájem o ideologicky motivovanou obnovu říše, nýbrž vedl západní války kvůli svým kontaktům se západními aristokraty. Ve druhé části dizertace je zkoumána prezentace Iustinianových západních vojen a západních událostí nebo reálií v dílech byzantských historiků od Marcellina Comita a Prokopia po Theofylakta Simokatta (šesté až rané sedmé století) a je podniknut pokus zjistit jejich postoj k této problematice. Jako vhodný obecný závěr se jeví to, že dějepisci, a to ani Prokopios nebo Agathias, ideu ovládání západu nekritizovali, avšak prezentovali...
|
|
|
Ravennate Marble Trade in the Late Antiquity: Material from the San Severo Complex
Tůmová, Helena ; Ondřejová, Iva (vedoucí práce) ; Bouzek, Jan (oponent) ; Cantini, Federico (oponent)
Předmětem dizertační práce je studium obchodních mechanismů pozdně antické Ravenny z hlediska množství, typu a provenience importovaných kamenných artefaktů (fragmenty architektonické dekorace, obkladových desek, opus sectile, sarkofágů), a to na základě studia archeologického materiálu pocházejícího z lokality basiliky a kláštera San Severo v přístavu Classe (Ravenna). Ravenna představovala v 5. a 6. stol. n. l. významné administrativní a kulturní centrum, v němž se střetávaly prvky západního i východního umění a v němž se soustředil obchod a výroba. Kamenné artefakty pocházející z lokality San Severo v Classe byly analyzovány pomocí archeometrických metod, respektive na základě kombinace archeologického a geologického hlediska (makroskopické, geochemické a mineralo-petrografické analýzy) a dále na základě kvantitativního vyhodnocení. Mnoho vědeckých prací, věnovaných ravennskému umění a pojednávajích také o tématu ravennských "mramorů", často předpokládalo prokonéskou provenienci a čilé obchodních vztahy mezi Ravennou a Konstantinopolí, která byla prostředníkem a styčným bodem mezi východními lokalitami a Ravennou. Hypotézu provenience z Prokonésu podporuje častý výskyt prokonéského mramoru v celém antickém Středomoří. Pro určení provenience vybraných vzorků bílého mramoru byly využity...
|
host ::
RSS.